Crowdfunding v České republice a v zahraničí

Ten z Vás, kdo ještě neví, co je to crowdfunding, tak jde o systém hromadného financování, jehož podstata byla popsána v předchozím článku Crowdfunding v kostce.

Dalo by se říci, že crowdfunding se v České republice teprve rozkoukává v porovnání s USA či západní Evropou. U nás se vybralo doposud na projekty jen pár miliónů korun, zatímco v západní Evropě a USA se vybere pár miliónů jen na jeden projekt. Zájem o tento způsob financování však u nás stoupá.

V České republice se crowdfunding uchytil z jednoho prostého důvodu – banky, investoři nebo vydavatelé nemají důvěru v nové kreativní duše.

Pak se ale nabízí otázka, kde mají takoví lidé získat peníze na své kulturní projekty?

Tady mohou pomoci jen lidé, které jejich projekt nadchnul, ať už jde o fanoušky či známé, kteří jim věří a chtějí podpořit jejich sny. Právě pro takové lidi se v České republice pomalu, ale jistě, začíná rozvíjet crowdfunding. Tento systém financování zaujal nejen začátečníky, ale i známé osobnosti, mezi které patří například i skupina Tata Bojs.

V roce 2009 vznikl v zahraničí server Kickstarter.com, který se stal průkopníkem crowdfundingu pro projekty z USA a Velké Británie. Tento server umožnil vybrat finanční prostředky na deseti tisíce projektů, přičemž v roce 2013 podpořilo projekty na 3 milióny lidí a vybralo se 480 miliónů amerických dolarů. Jen pro zajímavost je to 913 amerických dolarů za pouhou minutu a 1.315.520 amerických dolarů za den. Lidé, kteří v roce 2013 podpořili projekty, byli z 214 zemí a všech kontinentů. Jelikož se Kickstarter snaží o maximální transparentnost, vydává podrobné statistiky jak o úspěšných, tak i neúspěšných projektech, a to navíc v jednotlivých kategoriích.

Pořadí kategorie	Název kategorie
1.	Film a video
2.	Hudba
3.	Publikování
4.	Design
5.	Umění
6.	Hry
další	Móda, Tanec, Divadlo…

První kategorie je považována za neúspěšnější z hlediska objemu vybraných finančních prostředků. Druhá kategorie má nadpoloviční úspěšnost projektů. Od třetí kategorie je projektů znatelně méně, než ve dvou předcházejících kategoriích.

Statistiky mají své pro i proti. Díky nim se třeba dozvíme, že neúspěšné projekty jsou časté. Většinou se neúspěšným projektem stane ten, který si nastaví delší čas na získání finančních prostředků. Možná je to dáno tím, že případní dárci chápou tuto delší časovou hranici jako projev nedůvěry ze strany tvůrce. Dále statistiky ukázaly, že čím více přátel má zakladatel projektu na různých sociálních sítích, tím větší má šanci, že se projekt stane úspěšným.

Za nejúspěšnější projekt se přitom považuje projekt z roku 2013 kalifornské firmy na vývoj a následnou výrobu náramkových hodinek Pebble, které jsou propojené se smartfónem. Výroba se mohla uskutečnit díky velkému množství vybraných finančních prostředků, zhruba přes 10 mil. dolarů od téměř 70 tisíc lidí.

Kickstarter využívá pro větší jistotu dárců možnosti kreditních karet k povolenému čerpání.  Co to pro dárce znamená? Darovaná částka se nestrhne z účtu dárce dříve, než se projekt stane úspěšným. Dárce se proto nemusí bát přispět na projekt mezi prvními. Kickstarter má také v podmínkách, že musí dojít k vybrání celé požadované částky, jinak zadavatel nezíská z vybrané částky na projekt ani dolar. Toto umožňuje jednak bránit se před nereálně vysokými požadovanými částkami a jednak klást větší důraz na aktivní přístup zejména ze strany žadatelů.

Každá platforma může mít nastavené různé požadavky. Někdy mohou být mírnější, někdy přísnější než má Kickstarter. Příkladem přísnějšího požadavku může být postupné vyplácení získané požadované částky v závislosti na pokrocích v projektu.

V České republice se za největšího zprostředkovatele crowdfundingu považuje společnost Hithit.cz. Této firmě se povedlo vybrat za necelého tři čtvrtě roku 2,28 mil. Kč na přibližně 60 projektů.

Za pomalý rozjezd u nás může velká počáteční nedůvěra dárců. Další velký problém je spatřován v neaktivitě zakladatelů projektů, kteří si mnohdy myslí, že vyvěšením projektu na daném crowdfundingovém webu, jejich práce končí. To ale není vůbec pravda, protože zakladatel projektu je ta osoba, která musí aktivně oslovovat, například přes sociální sítě, své známé, blízké okolí, potencionální budoucí dárce a informovat je o prospěšnosti svého projektu. Přičemž jeho angažovanost, důvěra v úspěšnost projektu může přesvědčit k darování určité částky i úplně cizí lidi. Projekt, který nepodpoří blízcí a kamarádi, nepodpoří ani ostatní, protože v nich vzbuzuje nedůvěru. Hodně projektů u nás zkrachuje i z důvodu nulového či nedostatečného byznys plánu. Dalším negativním faktorem je i finanční negramotnost zadavatelů. Projekty u nás nejsou zatím moc úspěšné i kvůli českým zadavatelům, kteří žádají o nesmyslně vysoké částky.