Crowdfunding v kostce

Možná jste už někde zaslechli pojem crowdfunding a možná také ne.  Pokud Vás zajímá, co se pod tímto anglickým pojmem skrývá, přečtěte si následující článek, ve kterém se Vám pokusím tento pojem trochu přiblížit. 

Crowdfunding je rozvíjející se způsob získávání peněz na projekty, které mohou být prospěšné i pro ostatní lidi. Peníze se získávají formou sbírky, podobně jak tomu bylo v případě vybudování nového Národního divadla. V té době se vybralo za pouhých 47 dní milion zlatých, dnes probíhají sbírky konající se prostřednictvím crowdfundingu pomocí internetu. Internet totiž umožňuje takové sbírky jednak medializovat a jednak ochránit dárce před zneužitím jeho poskytnutých finančních prostředků. Internetová sbírka je výhodná i pro příjemce, který tím předejde složitým účetním postupům. Nepleťte si tyto sbírky však s charitou nebo s jinou sociální službou. 

Základy crowdfundingu vznikaly v době, kdy veškeré tradiční způsoby pro získání peněz na podnikání a jiné inovativní projekty selhávaly. Hlavním důvodem selhání přitom byly nedostatky tržních mechanismů. Crowdfunding získává finanční prostředky od velkého počtu běžných lidí, což umožňuje poskytnout finance i pro takové projekty, které běžný finanční trh financovat nechce. Většinou jde o projekty s kulturním zaměřením, jako je tvorba počítačových her, vydání knih od neznámých spisovatelů či natočení desek teprve začínajícími skupinami.  Finanční trh takové projekty nechce finančně zaštiťovat, protože s sebou nesou velké riziko v podobě ztráty poskytnutých finančních prostředků. Velmi podstatnou roli zde mají sociální sítě a jejich prostředí, za pomocí kterého může autor projektu oslovit různé lidi, která zná. V dnešní době je velmi obtížné pro mediálně neznámého člověka získat peníze od úplně neznámých lidí, proto lidé, kteří vytvářejí kulturu nebo určitý kult kolem sebe, již crowdfunding plně využívají.

Crowdfunding má několik variant získávání finančních prostředků, přičemž první dvě varianty, můžeme pokládat za hlavní:

  1. dárci, kteří nezískávají žádnou protihodnotu za své poskytnuté finanční prostředky,
  2. dárci, kteří získávají za poskytnuté finanční prostředky různé bonusy, například ve formě plakátů, různých dárkových předmětů, obědu s tvůrci, poděkování na konci filmu atd.

Která varianta, ze dvou zmiňovaných, je podle Vás výnosnější?

Za výnosnější se považuje varianta druhá, která kromě různých bonusů přináší dárcům i možnost zviditelnění, či možnost stát se slavnými a nějak důležitými i pro ostatní lidi. Pokusím se Vám tento bonusový systém vysvětlit na krátkém příkladu. Dárce přispěje tisíci korunou na vytvoření nového filmu. Za tento příspěvek získá bonus například ve formě plakátu. Pokud by však přispěl dvou tisíci korunou, získal by plakát a tričko, atd. Nezapomeňte, že jde pouze o příklad, takže hodnoty i odměny za danou finanční částkou jsou smýšlené a budou se, zadavatel od zadavatele, různit.

V případě první varianty jsou dárci motivováni hlavně svým přesvědčením, hodnotami i zájmy a na základě toho jsou ochotni finančně podpořit i takové projekty, jejichž finanční návratnost je nulová.

Ptáte se, co je k tomu vede?

Minimálně může jít o dobrý pocit z podílení se na projektu, který je pro ně důležitý. Důležitost přitom může plynout z jejich přesvědčení nebo z regionální potřebnosti.

Přičemž je potřeba si uvědomit dvě věci:

  1. v rámci crowdfundingu je motivace investorů odlišná od motivace investorů běžného finančního trhu,
  2. u investic mají dárci přímý podíl na projektu, u crowdfundingu nikoliv.

Zaujal Vás crowdfunding?

Pokud ano, přečtěte si, jak to s ním vypadá u nás a v zahraničí.

 

Autor: Ing. Veronika Wiewiorková

  • 16.06.2014
  • crowdfunding,komunitní financování

Komentáře