Veřejné sbírky: sankce

V současné době ztělesňuje veřejná sbírka nejen úspěšný nástroj získávající finanční prostředky, pokud je legitimní její účel pro veřejnost, ale také účelný instrument poskytující možnost jedinci pozitivně se podílet na vývoji společnosti, jejíž součástí je on sám. Dnes dokončíme povídání o veřejných sbírkách a stručně si nastíníme, co se stane, pokud pořadatel během realizace sbírek nerespektuje zákon. Než se do toho však pustíme, je nutné si připomenout důležitost propagace, na kterou se často zapomíná.

Propagace zaujímá významné místo v marketingovém mixu (4P – Product, Price, Place, Promotion) každé společnosti. Díky tomuto prostředku firmy komunikují se stávajícími nebo potenciálními zákazníky, širokou veřejností. V našem případě propagace představuje cílené šíření informací o veřejné sbírce v místním prostředí s cílem uvedení ve známost. Dát o sobě vědět je důležité. Existují dva hlavní druhy propagace – propagace přímá (oslovení konkrétního dárce dopisem, e-mailem, telefonním hovorem apod.) a propagace nepřímá směřující plošně na cílovou skupinu potenciálních dárců (výstavy, semináře, publikace článků v novinách, letáky, televizní rozhovor).

Nyní přejděme k poslednímu bodu. V první řadě je nezbytné si připomenout, že každá právnická osoba, nezisková organizace konající sbírky by se měla před tím, než se do samotného pořádání vůbec pustí, důkladně seznámit nejen se zákonem o veřejných sbírkách, ale i se sankcemi vyplývajícími z porušení jednotlivých paragrafů. Příslušný krajský úřad může uložit správní sankci ve formě pokuty právnické osobě konající sbírku či subjektu, v jehož prospěch byla sbírka konána, za neplnění zákonem stanovené povinnosti. Pokutu lze uložit opakovaně. Krajský úřad pokuty ukládá, vybírá a vymáhá.

Pokud bude veřejná sbírka zahájena, aniž by ji někdo předtím ohlásil příslušnému úřadu, nebo je již sbírka oznámená, avšak v rozporu se zákonem, čeká pořadatele sbírky pokuta až do výše 500 000 Kč. Na straně druhé pokud je sbírka řádně ohlášená, ale zahájená po uplynulých 120 dnech ode dne oznámení, hrozí pořadateli sbírky placení pokuty až 300 000 Kč. Pokuta až 50 000 Kč hrozí i tehdy, když pořadatel začne provádět či propagovat sbírku dříve.

Je zřejmé, že právnická osoba může konat sbírku pouze pro účel uvedený v ohlášení. Kdyby nastala situace, kdy účel sbírky zanikl ještě před jejím zahájením, nesmí se sbírka konat. V případě, že zanikl účel po zahájení sbírky, a pořadatel chce i nadále ve sbírce pokračovat za jiným účelem, je potřeba neodkladně konání sbírky zastavit a tuto skutečnost oznámit příslušenému krajskému úřadu. V oznámení musí být uveden nový účel sbírky a její pořadatel je povinen jej doručit nejméně 30 dní před plánovaným znovuzahájením sbírky. Jinak hrozí pokuta, a to 500 000 Kč. O stejnou částku peněz může pořadatel přijít i tehdy, jestliže užije výtěžek sbírky pro jiný účel, než jaký uvedl v oznámení. Pokud by měl se sbírkou velké náklady, musí počítat s tím, že může použít nejvýše 5 % z hrubého výtěžku sbírky, jinak mu hrozí pokuta ve výši 300 000 Kč.

autor článku: Mgr. Eliška Okapová

zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky, Neziskovky.cz